Nepřítel před branami

Hlavní město Erkinderské unie Eradar - momentálně levitující nad východními pláněmi.

Tři měsíce po otevření portálu na Orsung.

Vůdce vyšel na balkón a pod ním na náměstí ho přivítal nadšený řev tísícihlavého davu.

"Ať žije vůdce!"
"Sláva sjednotiteli"

Vůdci se na tváři objevil úsměv, který byl dobře vidět, protože vůdce jako jediný erkinder nenosil masku, neboť jak sám říkal, on byl tváří lidu. Naklonil se k zesilovacím krystalům a pozvedl ruku, čímž utišil dav.

"Mí drazí spoluobčané, dnes je tomu už 6 let, co jsme drtivě porazili Achatonské ...." dav propukl v čirý jásot ".... a užíváme si jednoty a svobody, kterou nové časy přinesly."
"Už netrpíme pod nadvládou Aristokracie, ale sami kráčíme po své Cestě a na celém Edenu není jediný erkinder, který by trpěl pod nadvládou tyranů nebo kastou." Dav uznale pokyvoval hlavou.

"Naše dějiny jsou dějinami války, avšak dobré a čisté války, jež nás vždy posouvala kupředu. Kdysi jsem soupeřili o jídlo s predátory a zvítězili jsme, protože jsme byli chytřejší a silnější než ostatní. Avšak pak jsme si uvědomili své rozdíly a v hledání dokonalosti jsme museli ukončit ty, kteří špinili nás rod a naši krásu." Dav zasněně hltal každé jeho slovo.
"Pak se zjevili ti, jež se povyšovali nad ostatní a chtěli svázat své životy se šlechtickým původem, ale i ty jsme již odstranili a konečně jsme vytvořili spravedlivou společnost." Dav souhlasně zatleskal.

Vůdce zvážněl.
"Avšak nyní se před námi objevuje nová výzva. Achatonská zrada nebyla ukončena a stále špiní tento svět."

Vůdce mávl rukou a za ním se otevřela podlaha, ze které začala vyjíždět konstrukce, na níž byl přibit zmučený eladrin ve zbytcích oranžového roucha. V jeho očích bylo vyčerpání a hrůza, a ač chtěl, tak jizvy na krku říkaly, že už nikdy křičet nebude.

Davem to zavířilo a zašumělo, neboť většina z nich nikdy eladrina neviděla.
"Zrůda!" Ozvalo se z davu.
"Ten je tak ošklivý," řekla jiná dívka.
"Jak něco může vypadat takhle nechutně?"

"Nebojte se!" zahřměl vůdce. "Tento požírač duší a samozvaný zabiják bohů už nikdy nikomu neublíží, naše vůle a odhodlání ho dávno zlomily a teď je pro nás už jen potravou tak, jako on chtěl pozřít náš svět." S tím se celá konstrukce naklonila a přesunula vězně do vodorovné polohy, vůdce vytáhl meč a jediným ladným sekem odstranil eladrinovi hlavu, zatímco druhou rukou nastavil pohár, který naplnil nebožtíkovou krví.

"Mí drazí erkindeři, připíjím na Vás a přijím na náš svět. Cizinci znovu otevřeli portál a kradou magii našeho světa, ale my to nedopustíme. Tento svět je náš a my si vezmeme zpět, co je naše. A pak vyrazíme skrz hvězdy a vezmeme si zpátky i to, co ukradli." S posledním slovem si dopřál pořádného doušku z poháru.

Dav propukl v opravdový jásot a začal provolávat slávu vůdci, velkému sjednotiteli Erkinderské unie. Havran a Had pod zdobenými maskami erkinderů se na sebe podívali a oba hlasitě polkli.